Přejdi na obsah

Vladimír Šiler

Osobní blog

Menu
  • Hlavní stránka
  • Archív
    • 2020
  • Kontakt
Menu

Skotský menstruační socialismus

Zveřejněno v 13. prosince 202013. prosince 2020 od Vladimír Šiler

Skotský menstruační socialismus

Mysleli bychom, že na sklonku listopadu koronavirového roku 2020 už nás nemůže nic překvapit. A přece. Zpráva sama mě pobavila. A hned jsem si pomyslel to, co obvykle v takových případech: Zase další hloupý nápad levice. Ale současně mě překvapila: Jakže? Příslovečně spořiví Skoti? Nadto kalvinističtí protestanti?

Pak mi shodou okolnosti padl do ruky tento článek Martina Zvěřiny – v sobotním vydání Lidových novin, v rubrice Názory. Názor je názor, řeklo by se. Ale názor známého komentátora v novinách není jen tak nějaký subjektivní dojem. Názor musí být podepřen pádnými argumenty. I když nejde o žánr vědecký, jen publicistický. A musím říct, že mi ušetřil práci. Formuloval bych to totiž úplně stejně. Jen by mi to možná zabralo víc času.

Menstruační regres
Martin Zvěřina
Ve Skotsku bylo zemětřesení, nebo vypukl hladomor? Asi to napadlo leckoho při četbě titulku, který nás v úterý oslovil na zpravodajských ser­verech: Skotsko poskytne všem ženám menstruační potřeby zdarma. Skotský par­lament toto rozhodnutí přijal jednomysl­ně. Čtenář se dozvěděl, že existuje takzva­ná menstruační chudoba, která se jen ve Velké Británii týká až 20 procent žen. Skeptika napadá, že při známé (ne)funkč­nosti britských veřejných systémů je všechno možné, a tedy že bohatá země, ja­kou je Skotsko, řeší problém typický pro rozvojové země.
     O den později pověřil premiér Andrej Babiš ministryni financí Alenu Schillerovou úkolem, aby vyřešila „otázku men­struačních potřeb zdarma pro ženy s níz­kými příjmy“. Co na tom, že paní Schille­rová je ministryní financí, a tedy nemá aparát ani nástroje na posouzení situace a případné potřebnosti dotyčných. Pre­miér patrně uvažoval tak, že Alena Schillerová jako žena je expertkou na menstruační potřeby. Ještě že v tu chvíli nešel kolem ministr vnitra Hamáček, už ho vidíme, jak v červené mikině rozdává reklamní balení vložek s logem ČSSD.
     Bez žertů, pokud menstruační potřeby zdarma budou stát Skoty téměř tři stovky milionů, dvakrát tak velké Česko by to mohlo pořídit za méně než půlmiliardu ko­run. Přece jen, u nás neplánuje nikdo roz­dávání menstruačních pomůcek ve veřej­ných budovách všem.
     Peníze máme, menstruační chudobu jsme „vyřešili“, co přijde dalšího? Inter­net zdarma, mobily zdarma? Možná zá­kladní potraviny, ale to by už nemělo tako­vý úspěch, protože následně by musel stát distribuovat též hrnce a sporáky a poté by musely neziskovky pořádat humanitární mise do vybraných rodin, aby jim ukáza­ly, že člověk nemusí být živý jen z tzv. junk food. Ostatně do rozvojových zemí pravidelně jezdí desítky let a kopají tam studny, budují rybníky, staví školy či ka­nalizaci, aby se často mohly po několika letech vrátit a to, co místní obyvatelé me­zitím zdevastovali, vybudovat znovu. Asi je to nějaký progresivní ideál, podporovat společnost závislou na přídělech a darech.
     Jeden marně přemýšlí, co mají společ­ného dnešní levičáci, kteří vidí v přídělu „zabezpečení důstojnosti“, se svými před­chůdci, kteří bojovali, riskovali věznění i život za emancipaci chudých, za jejich skutečná občanská a politická práva. Asi byli hloupí a viděli důstojnost jinde, v samostatných, hrdých, i když třeba chu­dých osobách, jež stojí na vlastních no­hou. Dnes raději chudobu a deprivaci peč­livě konzervujeme. Dostanete vše na pří­děl, nebojte se, nikdo po vás nebude chtít, abyste se změnili. Tomu se nedá říkat po­krok.
Lidové noviny, 28. 11. 2020

Ano, taky mě hned napoprvé napadlo, že daný problém se týká rozvojových zemí, případně venkovských oblastí nějakého toho druhého či třetího světa. Už bylo vytvořeno několik projektů, které měly zavést civilizované záchodky do škol, třeba v Africe. Protože bylo známo, že jakmile začnou dívky menstruovat, přestanou chodit do školy v podstatě nadobro – protože ve školách, jako ostatně ani nikde jinde, nejsou záchody, natož aby byly oddělené pro chlapce a dívky. Obyvatelstvo se chodí venčit prostě kamkoli. Tak i v Indii nebo v řadě islámských zemí. Jenomže to, že dívky nedostanou ani řádné základní vzdělání, zadělává na další civilizační problém – a nejen ten, že budou i nadále diskriminovány a utiskovány mužským pohlavím. Má-li se v těchto zemích něco pohnout, změnit, bylo by asi dobré, aby to vyšlo od žen, od matek, začalo od výchovy. Ale jak, když ženy zůstávají uvězněny v tradicích a hloupých zvycích? Tohle všechno jsem věděl – že se dělají revoluce od záchodů, vodovodů, dívčích tříd a škol apod. A třeba i od těch zdarma distribuovaných hygienických pomůcek. A nemyslím, že šlo vždy jen o marketingové akce výrobců nebo o export západního životního stylu, konzumismu a kapitalismu.

Avšak proč ve Skotsku? Že by tam těch imigrantů už bylo tolik? Že by jejich civilizační „nenávyky“ působily až tak zřetelné problémy? Že by se dívky z rodin migrantů tak obtížně adaptovaly na naši západní společnost, až je třeba jim takto masivní pomocí usnadňovat integraci? Zjevně nejde o civilizační standardy – záchody ve Skotsku mají. Že jde o peníze? Že by byli až tak chudobní, že by ani na elementární věci nebylo? To se mi nechce věřit. Takže za tím asi bude feministicko-genderová lobby. Jde o to vyrovnat nějaký handicap, vynahradit nějakých chudáčkům křivdu, jíž se na nich matka Příroda dopustila, odstranit do nebe volající znevýhodnění žen oproti mužům!

Už jsem o tom ve svých učebnicích psal a v kurzech mluvil: Fajn, když tedy začneme vyrovnávat nerovnosti, vyvažovat disproporce, kde se pak zastavíme? Nejsem nelida, ne že bych někomu nepřál. Ale uvažujme o principech, o pravidlech, tedy o spravedlnosti. Alespoň my muži takto formálně a abstraktně uvažujeme. Když dělám charitu, tak dávám a možná se ani neptám, co bude následovat. Ale když dělám sociální politiku, tak nejde o žádnou charitu, jde o principy, ideje, ano, dokonce o ideologie, politické ideologie. Měl bych se chovat ke všem stejně, nebo stejně ke všem stejným a odlišně ke všem odlišným. Takže tímto gestem, jež bylo možná míněno jako šlechetné – No tak co, jsme bohatá společnost, těch pár stovek milionů si můžeme dovolit! – jsme otevřeli jiný problém, asi větší, než byl ten, který jsme oním gestem vyřešili. Vím, kdybychom se při každém šlechetném skutku měli obávat, že se natáhnou další prosebné ruce, to bychom nikdy nemohli nikomu nic dát. Avšak – jsme u sociální politiky. Jsme stát, právní stát. Ty natažené ruce se budou domáhat další štědrosti právní cestou. Nebo politickým nátlakem. A budou v právu. Máme tedy toto šlechetné gesto rozhazovačné sociální politiky náležitě zdůvodněno? Je zakomponováno do celku nějaké srozumitelné ideové, ideologické koncepce?

Zvěřina to trochu karikuje, zesměšňuje politiku progresivistické levice. Ale když ona je opravdu komická. Já taky uvažuju pravicově. Ale nebráním se rozumné sociální politice, souhlasím s promyšlenou formou umírněného přerozdělování, dokonce i s nějakými těmi regulacemi, čili nejsem pravičák až do toho směšného extrému, dělám kompromisní úkroky směrem k pravému středu. Ale pomoc má být, pokud to jen lze, pomocí ke svépomoci, od aktů sociální politiky očekávám promyšlený motivačně-výchovný dopad. A ten tady skutečně nevidím. Myslí si snad levicoví politici (tohle ale určitě spáchaly progresivistické levicové aktivistky), že rozdávání těchto pomůcek něco trvale nebo dlouhodobě změní v oněch obdarovaných? Já vidím jen jeden logický závěr – že si příště řeknou o další věc, na kterou mají spravedlivý nárok. Ostatně jsem už o tom psal ve svých učebnicích – že ten internet zdarma už si v podstatě západní populace vyvzdorovala, mnohde i elektřinu jako takovou, protože neplatiče vlastně není možno odpojit, znamenalo by to porušení jejich lidských práv a snížení jejich lidské důstojnosti. Proč já vlastně za internet platím? A za elektřinu, a jiné věci? Vždyť „oni“ to mají zadarmo, tedy přesněji, někdo jim to dorovná, když neplatí účty.

Takže jestli s tím u nás fakt někdo vyrukuje – a naše levicové aktivistky jsou v tomto směru nabušené aktivitou až až – tak jsem připraven mávnout rukou nad částkou, jež v těch našich dluzích je opravdu jen marginální, ale současně začnu vehementně podporovat politiku „buď všechno všem zdarma, nebo, když to nepůjde, a to opravdu nepůjde, tak ať je každý svého štěstí strůjcem“. Byť by takové menstruačně socialistické opatření bylo třeba jen symbolickým gestem, bude pro mě a pro nás, kteří podobně uvažujeme, pobídkou: Vraťme se k politice důstojné odpovědnosti za sebe sama, za svůj osud, za svou budoucnost, tedy posuňme se v politickém středu víc doprava. Bude to pro občany ta nejlepší škola, která je učiní dospělejšími. Vyšachujme ve volbách taťky a mamky, kteří tvrdí, že pro nás chtějí to nejlepší, že nám všechno dají, všechno za nás zařídí, i ty nosy a zadky nám budou utírat.

vš, listopad 2020

Nejnovější příspěvky

  • Klára Teršová: Bílý pramen
  • Goethova Italská cesta
  • Střední Evropa – Mitteleuropa
  • Automat
  • Bílá místa filosofie
  • Liana Rosinová: Čistá biela je mýtus
  • Skotský menstruační socialismus
  • Péter Esterházy: Harmonia caelestis
  • Myslet
  • Thomas Bernhard: Chůze
  • Thomas Bernhard: Staří mistři
  • Praha, červenec 2020
  • 10 hudebních alb, která mě ovlivnila…
  • Stefan Zweig: Svědomí proti násilí
  • Houellebecq – poznámky na okraj četby
  • Bakewellová, Sarah: V existencialistické kavárně
  • Hermann Broch: Smrt Vergilova
  • Hermann Broch: Náměsíčníci
  • Paul Tillich a jeho existenciální zkušenost „na pomezí“
  • Zápas o svobodnou vůli

Základní informace

  • Přihlásit se
  • Zdroj kanálů (příspěvky)
  • Kanál komentářů
  • Česká lokalizace

Filosofie prostoru

Siler Filosofie prostoru 2019

Siler Citanka k Filosofii prostoru 2019

Litomysl – Zprava o pruzkumu mesta 2020 web

Cheb 2022

Funkcionalismus, totalita, brutalita

Funkcionalisticke kavarny a cukrarny

Leonardo da Vinci v jubilejnim roce 2019

Leonardo a perspektiva

Mussoliniho architektura

Spiritualita ve zdravotních a sociálních službách

Siler Skriptum Spiritualita 281117

Etika – Úvod do studia

Siler Etika – Uvod do studia 2020 Skriptum

Siler Etika – Uvod do studia 2020 Citanka

 

Etika pro pokročilé

Etika pro pokrocile – Ucebnice

Siler Etika – Uvod do studia 2020 Skriptum

Siler Etika – Uvod do studia 2020 Citanka

Etika pro pokrocile – Citanka

 

Aplikovaná etika

Aplikovana etika Ucebnice 2020

Aplikovana etika 2020 Citanka

Etika pro pedagogy

Etika pro pedagogy 2019 Ucebnice

Etika pro pedagogy 2019 Citanka

Postmoderna

PM Obrazova priloha

Postmoderna Citanka

Postmoderna Ucebnice

Religionistika

Jak zachazet s nabozenskymi vyrazy

Zkratky biblickych knih

Salajka_slov_naboz

Siler Protestantske cirkve

Siler Dejiny nabozenstvi

Siler Dejiny krestanstvi

Siler Cirkevni liturgicky rok

Siler Ceske cirkevni dejiny

Filosofie 19. století

Siler Dobove pozadi filosofie 19. stoleti

Filosofie 19. stoleti Opora

Vzpomínky na 20. století

Vykladni skrin

Siler Ostrava 1939

Siler Normalizace

Mrazak a mikrovlnka

Pamet 50 let od normalizace

Lidl Retro

Lide v oknech

Citliva mista Ostravy

 

Starší texty

Rozzareny obcan

United Colours of Ostrava

Vidensky kongres 200 Biedermeier

Studenti pred dvaceti lety

Spolecnost nevzdelanosti

Stara pisnicka

Siler Narativni etika 2012

Siler Inbreeding versus brain drain

Siler Hrbitov jako postsekulární prostor

Siler Etika pece a sluzby Armada spasy

Ruskin

Kdo je autor

Pitny rezim 190112

Intelektualni sekac

Chytry dum

Chudoba s otazníky

Herbie Hancock – Never more

Chimera Huong Thanh

Dejiny ceske servility

Digitalni stredovek

Co je dilo

Bunclok

Banalni pravdy

© 2025 Vladimír Šiler | Powered by Minimalist Blog WordPress Theme